Je to malé gesto, které válku nevyhraje. Nestojí ale nic - a může hodně změnit. Jedna předložka ukazuje respekt zemi, která se již přes 12 let brání ruské invazi. Dává najevo, že o tématu něco víte. Bojuje proti sovětsko-ruskému výkladu dějin a upozorňuje na ruskou propagandu.
Většina české společnosti používá v souladu se spisovnou češtinou výraz „na Ukrajině“ či “na Ukrajinu”. Na tom se pravděpodobně nic nezmění. Stále více lidí a organizací však vědomě volí variantu „v Ukrajině“ a „do Ukrajiny“. Cílem této stránky je vysvětlit proč.
Vysvětlení je jednoduché. V češtině i dalších slovanských jazycích se předložka „v“ používá pro suverénní státy. Předložka „na“ se používá pro ostrovy nebo závislá území. Z dob první republiky nám však zůstaly výrazy na Moravu, na Slovensko, či na Ukrajinu.
Podobně i polština používá spojení na Ukrajině, na Bělorusi, nebo na Litvě pro svá bývalá území. Ukrajinci říkají "в Україні" (v Ukrajině). Naopak ruským výrazem "на Украине" (na Ukrajině) lze nepřímo naznačit, že Ukrajina není samostatný stát, ale pouze region – součást bývalého SSSR, respektive Ruska. Proto je pro mnoho Ukrajinců tato předložka citlivým a bolestivým tématem.
Mohlo by se zdát, že jde jen o lingvistický detail. Jazyk však formuje realitu i způsob, jak o světě přemýšlíme. Skutečnost, že část ruské společnosti stále vnímá Ukrajinu jako součást Ruska, vyústila ve válečný konflikt s fatálními následky. A pro mnoho Ukrajinců je národní identita jedna z hodnot, za které nasazují životy.
V českém prostředí se téma výrazně otevřelo v roce 2022. Nejde však o novinku – například Lidové noviny o tom psaly již na začátku války v roce 2014. V Polsku debata o výrazech "w Ukrainie" a "na Ukrainie" probíhá také. Používají se obě varianty. S ohledem na ukrajinskou menšinu v Polsku doporučuje Rada Jazyka Polskiego používat “w Ukrainie”.
Podobným procesem český jazyk prošel i ve vztahu k Litvě. Ještě v 90. letech bylo naprosto běžné říkat "na Litvu“ (podobně jako v polštině). Dnes už nám to zní absurdně a říkáme "do Litvy".
Cílem této stránky není někoho přesvědčovat, aby používal výraz “v Ukrajině” místo zažitého “na Ukrajině”. Stejně tak není cílem měnit pravidla spisovné češtiny. Stránka jen vysvětluje fenomén přirozené jazykové změny, přináší informace v kontextu a nabízí odkazy na další relevantní články.
Kyjev, nebo Kyjiv? Do Ukrajiny, či na Ukrajinu? Konflikt na východě má i svou jazykovou frontu (2022)
Kyjev, nebo Kyjiv? Na Ukrajinu, nebo v Ukrajině? Čeština reaguje na politické změny (2022)
Politika versus jazyk. Jezdíme „do“ Ukrajiny? (2014)
Je válka na Ukrajině, nebo v Ukrajině? Polsko řeší změnu zavedené předložky (2022)
Je ta válka na Ukrajině, nebo v Ukrajině? Čeština má v tomhle jasno (2022)
V Ukrajině - článek v časopisu Vesmír (2022)
Podobný problém vyvstává taky u názvů ukrajinských měst, protože čeština často používá rusifikované názvy. Podobně jako u předložek „v“ a „na“ probíhá ve veřejném prostoru diskuze, jestli by ve světle ruské invaze do Ukrajiny nebylo vhodnější používat ukrajinské názvy místo těch ruských.
Nejedná se zdaleka jen o český problém. Už v roce 2019 spustilo Ministerstvo zahraničí Ukrajiny úspěšnou kampaň #CorrectUA, propagující používání správných názvů měst. V angličtině už se s rusifikovaným výrazem Kiev skoro nesetkáte, většina států a médií používá Kyiv. Zajímavý článek napsal The Kyiv Independent - Kyiv, not Kiev — How Ukrainians reclaimed their capital and their future.
V Česku tato změna zatím moc nerezonovala. Ale například slovenský Denník N se rozhodl jednoznačně: Kyjev je Kyjiv a v Denníku N ho tak aj budeme písať.
| Ukrajinské názvy | Rusifikované názvy |
|---|---|
| Kyjiv | Kyjev |
| Lviv | Lvov |
| Charkiv | Charkov |
| Čornobyl | Černobyl |
| Rivne | Rovno |
| Černihiv | Černigov |
| Luhansk | Lugansk |
| Užhorod | Užgorod |
| Mykolajiv | Nikolajev |
| Dnipro (řeka) | Dněpr |